Hodnocení růstu dítěte

Hodnocení růstu dítěte je součástí každé preventivní prohlídky. V článku se dozvíte, co všechno se má sledovat a jak se můžete zapojit i Vy.

Hodnocení růstu je součástí preventivních prohlídek, ty provádí praktický lékař pro děti a dorost v pravidelných intervalech od narození až do 19 let.

Preventivních prohlídek je celkem 19 a to v těchto termínech:

  • v prvním roce života: po propuštění z porodnice, následně ve 14 dnech, 6 týdnech, ve 3, 4-5, 6, 8, 10-11 a 12 měsících
  • další preventivní prohlídky: v 18 měsících, ve 3 letech a následně jedenkrát za dva roky (v 5, 7, 9, 11, 13, 15, 17, 19 letech)

Podrobněji o preventivních prohlídkách pojednává tento článek.


 

Součástí každé preventivní prohlídky je hodnocení růstu

To pomáhá lékaři pro děti a dorost (pediatrovi), ale i rodičům posoudit zdravotní stav dítěte.  Změna v růstovém tempu je často prvním signálem, který upozorní na možný zdravotní problém (nedostatek růstového hormonu, nemoci dýchací či trávicí soustavy, vrozené syndromy nebo nádorová a psychická onemocnění). Sledování růstu umožňuje i odhalení špatných stravovacích návyků dětí nebo posouzení dostatečnosti výživy mateřským mlékem u kojených miminek. 

Co se u dítěte hodnotí?

  • hmotnost
  • tělesná výška (do dvou let dítěte se měří výška vleže a nazývaná se tělesná délka)
  • obvod hlavy - u dětí do 1,5 roku

Aby mohly být zjištěné hodnoty rozměrů zhodnoceny, měly by být porovnány s hodnotou, která je v populaci obvyklá pro dítě stejného pohlaví a stejného věku. To znamená, že by měly být srovnány s „růstovou normou“. Ta je nejčastěji zobrazována v podobě percentilových grafů. Do nich lékař zaznamenává vývoj dítěte a naleznete je v očkovacím průkazu. 

Správný růst musí hlídat pediatr, ale ani rodiče by neměli zůstat stranou 

Percentilové grafy objevíte i na ZOPikovi. Pod záložkou Moje dítě (pokud jste se registrovali objeví se tato záložka v horní části obrazovky) naleznete kolonky pro vpisování naměřených údajů, ty se Vám po uložení objeví v jednotlivých grafech (obvod hlavy, BMI, tělesná délka/výška, hmotnost k výšce).


 

Co to je percentilový graf a jak s ním pracovat

Percentilový graf zobrazuje vztah rozměru k věku (např. tělesné výšky k věku) nebo vzájemný vztah dvou rozměrů (např. hmotnosti k výšce). Jsou v něm znázorněny tzv. percentilové křivky, nejčastěji pro 3., 10., 25., 50., 75., 90. a 97. percentil. Prostřední čára znázorňující 50. percentil bývá vyznačena nejsilněji. Polovina populace daného věku a pohlaví má hodnoty nižší (nebo stejné), než jaké vyznačuje 50. percentil a naopak 50 % dětí má hodnoty vyšší. Pásmo mezi 25. a 75. percentilem je považováno za pásmo středních hodnot. Čím jsou percentilové křivky vzdálenější od 50. percentilu, tím extrémnější a méně časté hodnoty značí.

Užití percentilového grafu a význam percentilových křivek, je zřejmý z příkladu: Jestliže např. u osmileté dívky byla zjištěna hmotnost 30 kg, najdeme na ose x (věk) hodnotu 8 roků, na ose y (hmotnost) hodnotu 30 kg a hledáme, kde se protnou kolmice vycházející z těchto dvou bodů. V tomto konkrétním případě zjistíme, že se protínají v místě, kterým prochází křivka 75. percentilu. Znamená to, že hmotnost tohoto konkrétního děvčete se nachází na 75. percentilu. Podle růstové normy tedy 75 % osmiletých českých dívek má hmotnost shodnou nebo nižší, než dívka z uvedeného příkladu a jen 25 % stejně starých dívek má hmotnost vyšší.

 Sledování růstového trendu

Jednorázové měření poskytne pouze orientační výsledek a není možné ho přeceňovat. Žádoucí je ho s odstupem času opakovat. Opakovaná měření znázorněná jednotlivými body v grafu lze spojit pomyslnou čarou - tzv. individuální růstovou křivkou dítěte. Jsou-li měření prováděna pravidelně, měla by individuální růstová křivka v ideálním případě mít přibližně stejný průběh jako percentilové křivky. Vzorový graf č. 1 ukazuje průběh individuální růstové křivky (zeleně) při rovnoměrném růstu dítěte.

Pokud však poloha individuální růstové křivky dítěte má podobný sklon, jak je znázorněno ve vzorovém grafu č. 2 (modře), ukazuje na zpomalování nebo dokonce zastavení růstu. Je-li zpomalování výrazné nebo dlouhodobé, může signalizovat závažný zdravotní problém, a je třeba mu věnovat velkou pozornost.

 

 

Také individuální růstová křivka znázorněná v grafu č. 3 (oranžově) může naznačovat problém, zejména pokud jde o graf hmotnosti. Ukazuje na nepřiměřeně výrazné zvyšování hodnot.

 

 

Zpomalení nebo urychlení růstu a vývoje je o to závažnější, pokud dochází ke křížení individuální křivky s okrajovými percentily (tj. s 3. nebo 97.percentilem). 

Při použití růstového grafuje  vždy nutné zohlednit celkový zdravotní stav dítěte, rodinnou anamnézu i všechny okolnosti ovlivňující růst. Proto zejména u hodnot v krajních percentilových pásmech konečné zhodnocení náleží lékaři.

Specifické je hodnocení růstu kojených dětí nejmladších věkových kategorií.

 Hodnocení výživového stavu

Percentilové grafy umožňují zhodnotit, jestli dítě má hmotnost odpovídající jeho výšce, tedy jestli nemá nadváhu, není obézní nebo naopak příliš hubené. U dětí je vždy nutné zjištěné hodnoty zařadit do percentilových pásem (viz. tabulka). Buď v grafu Hmotnosti k výšce (u dětí do 5 let) nebo v grafu BMI (u dětí nad 5 let). Výsledné hodnocení záleží na věku, protože jedna a tatáž hodnota může znamenat u různě starých dětí různé výsledky. Třeba BMI=20 kg/m2 je u 15letého chlapce normální hodnota (50. percentil), u chlapce 7letého svědčí stejná hodnota BMI pro obezitu (je nad 97. percentilem). Při hodnocení BMI je nutné přihlížet k rozvoji svalové hmoty, zejména u dospívajících chlapců.

  • pod 3. percentilem: dítě je hubené
  • mezi 3. a 10. percentilem: dítě má nízkou hmotnost
  • mezi 10. a 25. percentilem: dítě je štíhlé
  • mezi 25. a 75. percentilem: dítě je proporční
  • mezi 75. a 90. percentilem: dítě je robustní
  • nad 90. percentilem: dítě s nadváhou
  • nad 97. percentilem: dítě je obézní.

 

Klíčová slova

Související články

Práva dítěte, ochrana dětí před týráním

Před více jak 25 lety složili zástupci většiny zemí světa slib všem dětem, že budou prosazovat a chránit jejich práva. Vznikla tak Úmluva o právech dítěte, která vyjmenovává všechno důležité, co mladé generace potřebují ke svému správnému vývoji, růstu a zapojení do společnosti. Úmluva o právech dítěte se vztahuje na všechny děti bez ohledu na to, kde se narodily, jakou mají barvu pleti či vyznání.
číst celý článek

Očkování u dětí

V boji proti infekčním nemocem má očkování (nebo také vakcinace) zásadní význam. Tvorbou ochranných protilátek pomáhá infekcím předcházet. Na území České republiky má očkování dlouholetou tradici a přispělo nesporně k významnému snížení výskytu řady infekcí, u některých dokonce k jejich vyloučení.
číst celý článek

Novorozenecký laboratorní screening

Screening je vyhledávání určitých chorob. Cílem je choroby najít a léčit dříve, než se projeví a způsobí novorozenci nevratné poškození zdraví. Novorozenecký laboratorní screening se provádí zkoumáním (analyzováním) kapky krve odebrané z patičky.
číst celý článek

Preventivní prohlídky u dětí a dorostu

Než dítě dosáhne 19 let, měl by ho jeho ošetřující lékař preventivně vyšetřit celkem devatenáctkrát. Kontroly dětí však nejsou rozloženy rovnoměrně. Nejsledovanější jsou novorozenci a kojenci.
číst celý článek

Výživa v kojeneckém věku

V žádném jiném věkovém období se výživa nemění tak významně jako během prvního roku života dítěte. První rok života dítěte lze z pohledu výživy rozdělit na tři období, která postupně do sebe přecházejí a každé z nich trvá přibližně 4–6 měsíců.
číst celý článek