V žádném jiném věkovém období se výživa nemění tak významně jako během prvního roku života dítěte. První rok života dítěte lze z pohledu výživy rozdělit na tři období, která postupně do sebe přecházejí a každé z nich trvá přibližně 4–6 měsíců.

První období je výhradně mléčné, kdy dítě je plně kojeno nebo dostává výrobek mléčné kojenecké výživy (počáteční mléko). Prospívající dítě má být výhradně kojeno do konce 6. měsíce. Množství mléka pro zdravého kojence odpovídá asi 1/6 jeho hmotnosti, tj. 150–180 ml/kg/ den, maximálně 1 litr mléka denně. Toto množství také plně kryje potřebu tekutin dítěte.

Druhé období je přechodné období, během kterého dítě dostává k mateřskému mléku nebo k mléku umělé výživy kašovité příkrmy zvláště upravené pro tento věk.

Ve třetím období smíšené stravy je postupně zařazována do jídelníčku upravená strava dospělých vhodná pro dítě. Po celý první rok může dítě dostávat mateřské mléko, počáteční mléko nebo od druhého období také pokračovací mléko pro starší kojence.

Nejlepší výživou novorozenců a kojenců je kojení – tedy mateřské mléko. Pokud dítě nemůže být kojeno, jsou nejvhodnějším řešením průmyslově vyráběné přípravky mléčné kojenecké výživy, které se svým složením co nejvíce blíží mateřskému mléku, a tím tak výživovým potřebám kojence.

Jsou to tzv. počáteční mléka, která jsou vhodná pro novorozence a kojence od narození do ukončeného 4. měsíce života, lze je však podávat až do stáří jednoho roku. Pokračovací mléka jsou potom určena pro děti od ukončeného 4. měsíce do 36 měsíců života.

POČÁTEČNÍ VÝŽIVA

Počáteční mléka obsahující bílkovinu kravského mléka

Jako zdroj bílkoviny pro počáteční mléka je nejčastěji používána bílkovina kravského mléka. Použita však může být také bílkovina sóji nebo ve speciálních situacích také rozštěpená (hydrolyzovaná) bílkovina kravského mléka. V poslední době jsou počáteční mléka obohacována rovněž o jednoduché cukry odvozené od mléčného cukru (oligosacharidy), které jsou stravou pro vhodné mikroorganismy v trávicím ústrojí dítěte (prebiotika). Jiní výrobci mléka obohacují přímo o vhodné mikroorganismy (probiotika).

Tuky v počátečních mlécích kryjí asi polovinu kalorické potřeby dítěte. Počáteční mléko musí obsahovat zaručené množství kyseliny linolové a α-linolenové. Všechna počáteční mléka obsahují vhodné množství minerálů, stopových prvků a vitaminů, které kojenec potřebuje pro svůj růst.

Počáteční kojenecká výživa vyráběná ze sóji

Sójová kojenecká výživa je nejčastěji užívána při vegetariánském způsobu výživy (vegani) a při nesnášenlivosti mléčného cukru. Sójová výživa není vhodná k prevenci a k léčbě alergie na bílkovinu kravského mléka.

Počáteční výživa ze sóji je svým složením přizpůsobena požadavkům kojence. Protože obsahuje rostlinnou bílkovinu, musí být obohacena některými minerálními látkami, stopovými prvky a vitaminy, které jsou bezpodmínečně nutné pro zdravý vývoj a růst dítěte v prvním roce života. V žádném případě nesmí být počáteční výživa pro kojence, vyrobená ze sóji, zaměňována za různá tzv.„sójová mléka“ běžně dostupná na trhu, která nejsou připravena firmami zabývajícími se kojeneckou výživou a jsou zcela nevhodná pro výživu kojence.

Počáteční výživa s hydrolyzovanou bílkovinou

Preventivní dietní opatření jsou v současné době doporučována pouze těm dětem, které mají vysoké vrozené riziko rozvoje závažného alergického onemocnění, tj. nejméně jeden příbuzný prvního stupně (rodič nebo sourozenec) má prokazatelné alergické onemocnění. Jako všechny zdravé děti by mělo být dítě s tímto rizikem především plně kojeno a nemléčné příkrmy by neměly být zaváděny do jídelníčku dříve než v šestém měsíci. Kojence s vrozeným rizikem časného rozvoje závažného alergického onemocnění se doporučuje kojit nejméně jeden rok i déle (2 roky). Pokud není kojení možné, lze mateřské mléko nahradit hydrolyzáty, tj. výrobky kojenecké mléčné výživy s rozštěpenou bílkovinou, která má menší schopnost vyvolávat alergické onemocnění u dítěte, a tím působí preventivně. Preventivní účinek stravy se sníženým množstvím alergenů je největší v prvních měsících života dítěte, kdy je dítě kojeno nebo živeno tzv. hypoantigenním mlékem od narození. K preventivnímu podávání byly použity hydrolyzáty jak s částečně rozštěpenou bílkovinou, tak s vysoce rozštěpenou bílkovinou.

Mléka pro nedonošené děti a děti s nízkou porodní hmotností

Výrobky kojenecké mléčné výživy pro nedonošené děti mají takové složení, které nejlépe kryje jejich potřeby pro růst. Preparáty pro nedonošené děti mají adaptovanou bílkovinu s převahou syrovátkových bílkovin.

Z praktického pohledu je mateřské mléko nebo standardní preparát kojenecké mléčné výživy plně postačující k výživě nedonošeného dítěte po propuštění z nemocnice za podmínky, že dítě dosáhlo předpokládané hmotnosti a délky korigované k postkoncepčnímu věku. Pro ty děti, jejichž růst je zpomalen, je vhodné podávání preparátu pro nedonošené děti i v prvních týdnech po propuštění z nemocnice než dosáhnou hmotnosti 3500 g.

Mléka se sníženým obsahem laktózy

Pro děti, které nesnáší mléčný cukr, což může být např. důsledek závažněji probíhajících průjmových onemocnění, byly připraveny léčebné mléčné přípravky kojenecké výživy s nízkým nebo žádným obsahem mléčného cukru , které mohou být použity na přechodnou dobu, než se znovu upraví aktivita enzymu, který mléčný cukr štěpí.

Antirefluxová mléka

U malých kojenců, kteří jsou živeni některým počátečním mlékem a výrazně ublinkávají, lze po poradě s lékařem použít tzv. antirefluxová mléka. Tato mléka jsou zahuštěna rýžovým škrobem nebo vlákninou karubinem ze svatojánského chleba, čímž je znesnadněno časté ublinkávání.

Pokračovací mléka

Pokračovací mléka jsou určena pro děti od ukončeného 4. měsíce do 36 měsíců věku.

V poslední době byla některými výrobci kojenecké mléčné výživy uvedena na trh mléka pro starší kojence a batolata, která jsou doporučována k zařazení do jídelníčku dítěte na konci prvního roku života.

K přípravě kojenecké výživy je vždy třeba používat vodu vhodnou pro kojence a dbát návodu k přípravě, který je uveden na obalu. K ohřívání není vhodné používat mikrovlnnou troubu, ve které je strava nerovnoměrně ohřátá, povrch láhve může být chladný a část obsahu velmi horká. O současném sortimentu výrobků kojenecké výživy podá nejlepší informaci praktický lékař pro děti a dorost.

Neupravené kravské mléko

Neupravené kravské mléko není vhodné pro dítě během celého prvního roku života pro vysoký obsah bílkovin a minerálních látek (zátěž ledvin). Neupravené kravské mléko může být proto součástí jídelníčku teprve na

konci prvního roku života, a to nejlépe ve formě hrníčku mléka jako součásti pokrmu obsahujícího chléb a mléko. Proti malému množství neupraveného mléka (200 ml) ve formě pasterizovaného nebo trvanlivého mléka použitého k přípravě obilných kaší nejsou však podle současných znalostí žádné námitky.

Pro děti do dvou let života nejsou vhodná ani pasterizovaná mléka se sníženým množstvím tuku. Toto mléko rovněž není v žádném případě vhodné podávat dětem s nadměrnou hmotností.

Kozí mléko

Kozí mléko není vhodné k výživě malých kojenců, protože obsahuje vysoké množství bílkovin, minerálních látek, tuků a málo vitaminů. Nehodí se ani k léčbě alergie na kravské mléko.

Příkrmy

Časné zavádění příkrmu nepřináší dítěti žádné výhody, naopak zvyšuje zátěž ledvin a možnost vzniku potravinových alergií. Příkrm se doporučuje začít podávat nejdříve na konci 4. měsíce a nejpozději na konci 6. měsíce. Je to v době, kdy samotné mléko již nekryje požadavky na energii a složení stravy. V této době dítě obvykle přesáhne hmotnost 6 000 g, je hladové po 8–10 kojeních nebo po vypití více než 900–1 000 ml mléka denně. Je třeba především krýt zvýšený požadavek na energii, bílkoviny, železo a zinek. Příkrm se zavádí do jídelníčku v době, kdy dítě již dobře kontroluje pohyby hlavou, sedí s oporou a je schopno polykat ze lžičky i stravu, která není tekutá. Čas, kdy dítě dostává první nemléčný příkrm, není dán jen vývojem funkce trávicího ústrojí, ale současně dosaženým stupněm neuropsychického vývoje.

Příkrm se podává zásadně lžičkou. Jako první příkrm se doporučuje jemné jednosložkové zeleninové pyré. V průběhu jednoho měsíce je možné zařadit vícesložkové příkrmy zeleninové a masozeleninové, jako např. zeleninu s kuřetem, telecí maso se zeleninou a bramborem, maso s rýží. Vařeného libového masa je zpočátku asi 20 g na dávku, od 7. měsíce až 35 g. Dítě dostává postupně příkrm obsahující maso až šestkrát týdně, jedenkrát týdně má být místo masa přidán jeden vařený slepičí žloutek. Železo obsažené v mase je nejlepším zdrojem železa, protože se dobře vstřebává. V současné době je na trhu celá řada masozeleninových příkrmů od různých výrobců, jejich výhodou je snadná příprava pokrmu, nízký obsah dusičnanů a prakticky žádný obsah pesticidů. Během 2–3 týdnů by měla být jedna mléčná porce v dávce 150–200 g zcela nahrazena tímto příkrmem.

Po masozeleninovém příkrmu lze do jídelníčku kojence zavést ovocné pyré. Ovocné pyré se nepřislazuje a obsah sacharidů by neměl přesahovat 20 g/100 g. Každý nový druh ovoce by měl být zaváděn do jídelníčku kojence s odstupem alespoň 3–4 dnů k snazšímu rozpoznání případné nesnášenlivosti. Ovocné pyré lze smíchat také s neslazeným jogurtem. Jogurt je v podstatě lehce stravitelné mléko, naopak tvaroh není doporučován v prvním roce života pro příliš vysoký obsah bílkovin.

V průběhu 6. měsíce je obvykle do stravy zaváděn další příkrm ve formě mléčné obilné kaše. Průmyslově vyrobená mléčná kaše musí nést označení druhu obilniny, z které je vyrobena, a údaj o věku dítěte, od kterého ji lze podávat. Obilnina v kaši je buď samotná, nebo v kombinaci s ovocem či zeleninou, a k její přípravě je nezbytné mléko. Druhý typ kaší jsou výrobky, které již obsahují mléko a připravují se proto pouze naředěním vodou. Stravu obsahující lepek (bílkovinný komplex z povrchní části obilných zrn) je vhodné zařadit do jídelníčku kojence až v postupně se zvětšujícím množství v rozmezí od ukončeného 4. měsíce věku do 7. měsíce s výhodou v době, kdy je dítě kojeno. Je to preventivní opatření proti rozvoji časných těžkých forem celiakie, což je nesnášenlivost lepku, která vede k neprospívání dítěte.

V posledním trimestru je možné obohatit jídelníček o další druhy příkrmů s využitím těstovin, např. špagety, vaječné nudle, makaróny. Příkrmy mohou být podávány ve formě hruběji nasekaných kousků, které dítě nutí ke žvýkání. Množství vypitého mléka do konce druhého roku života dítěte nemá být menší než 500 ml za den.

Nápoje pro kojence

Při výlučně mléčné výživě (mateřské mléko nebo počáteční mléko) v prvních 4–6 měsících života nepotřebuje zdravý kojenec žádný přídavek tekutin. Výjimkou jsou situace při teplotě, průjmu, zvracení, ztrátě chuti k jídlu a silném pocení. Se zavedením hutnějších příkrmů do jídelníčku je relativní obsah vody v jídle menší. Od 10. měsíce se proto doporučuje pravidelné doplňující podávání tekutin v množství asi 200 ml denně. Nejlepším přídavkem tekutin je pitná voda vhodná pro kojence.

Plně kojené děti nebo děti živené počátečními mléky jsou dostatečně zásobeny vitaminem C. 

Ovocné šťávy nemají, v žádném případě, nahrazovat příjem mléka a bývají doporučovány k občasné konzumaci vždy ředěné a to až v době, kdy je dítě již schopno pít z hrnečku. Dítě by mělo být podporováno v pití neochucené pitné vody, neslazených ovocných čajů či tzv. dětských čajů na ovocné bázi s přídavkem bylin. Granulované dětské čaje mohou obsahovat přidaný cukr, který není potřebný.

Přídavky

Vitamin D
Podávání vitaminu D jako prevence křivice je v našich podnebních podmínkách nezbytné. Z těchto důvodů je doporučován kojeným dětem stejně jako dětem uměle živeným přídavek vitaminu D v dávce 400–500 I.U. denně od 2. týdne života během celého prvního roku a během zimních měsíců ve druhém roce života. Tato dodatečná dávka vitaminu D je doporučována i dětem, které nejsou kojeny, bez ohledu na druh mléka a příkrmy, které dostávají.

Jód
K rizikovým skupinám ohrožených dětí nedostatkem jódu patří kojené děti. V potravě matek je často nedostatečné množství jódu. Tuto situaci lze řešit vhodně volenou stravou kojící matky (2x týdně mořské ryby). Pokud matka mořské ryby nekonzumuje, měla by dostávat jód v tabletách v dávce 100–150 μg/den. Všechny výrobky kojenecké mléčné výživy, kterou jsou v současné době na trhu, obsahují dostatečné množství jódu.

Vitamin K
K prevenci krvácivého onemocnění u donošených novorozenců se všem dětem po porodu podává vitamin K. Pokud dítě dostane vitamin K injekcí v porodnici, jeho podání se již neopakuje. V případě, že byl vitamin K podán v kapkách, aplikuje se plně kojeným dětem ještě v týdenních intervalech až do stáří 10.–12. týdne.

Fluorid
K účinné prevenci zubního kazu se doporučuje podle posledních zpráv Světové zdravotnické organizace podávat fluorid jako doplněk stravy. Fluorid lze podávat od 6. měsíce věku v tabletové formě, pokud voda přípravě kojenecké stravy nemá sama o sobě dostatečný obsah iontů fluóru. Preventivní podávání fluoridu ve správných dávkách nemá žádný škodlivý vliv na zdraví dítěte a snižuje kazivost zubů až o 50 %.

Přechod na stravu pro dospělé

Ke konci prvního roku života jsou postupně do jídelníčku dítěte zařazovány další pokrmy konzumované v rodině. Při tomto přechodu musí být velká opatrnost v jejich zavádění. Nesmí se podávat žádné malé pevné kousky, které mohou být vdechnuty, např. ořechy, bobule, kousky mrkve a další. Nemají se podávat žádná tučná jídla a jen pomalu má probíhat přivykání na těžko stravitelná jídla jako jsou např. luštěniny.

I když se strava dítěte blíží stravě dospělého, neměla by obsahovat sůl, nebo pouze minimální množství. Na dochucení by se měla používat jednodruhová koření, zejména pak bylinky.

Speciální potraviny pro malé děti, jako např. různá mléka, menu a sušenky pro malé děti, nejsou z výživově fyziologického hlediska nezbytné. Důležitá je zásada optimální smíšené stravy.

Zdroj informací použitých v článku naleznete na stránkách SZÚ.