Očkování u dětí

V boji proti infekčním nemocem má očkování (nebo také vakcinace) zásadní význam. Tvorbou ochranných protilátek pomáhá infekcím předcházet. Na území České republiky má očkování dlouholetou tradici a přispělo nesporně k významnému snížení výskytu řady infekcí, u některých dokonce k jejich vyloučení.

 

očkování

Jaké jsou druhy očkování?

Očkování můžeme dělit nejen podle toho, proti čemu má vakcína působit (viz očkovací kalendář), ale také podle času, tj. jestli je pravidelné, nepravidelné nebo třeba mimořádné:

  • pravidelné: proti tuberkulóze (pouze u dětí se zdravotními indikacemi dle vyhlášky), záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivním onemocněním vyvolaným Haemophilus influenzae b, přenosné dětské obrně, virové hepatitidě B, spalničkám, příušnicím, zarděnkám, pneumokookovým nákazám, chřipce
  • zvláštní (pro pracovníky ve zvýšeném riziku infekce): proti virové hepatitidě B, virové hepatitidě A, vzteklině, chřipce
  • mimořádné (v mimořádných situacích na základě rozhodnutí hlavního hygienika nebo s jeho souhlasem při nařízení krajského hygienika): například proti virové hepatitidě A, chřipce, meningokokovým infekcím.
  • při úrazech, poraněních a nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony: proti tetanu a vzteklině
  • na žádost: vakcínami v ČR registrovanými.

Všechna očkování, mimo ta "na žádost" jsou poskytována bezplatně. Očkování v poslední skupině hradí očkovaný nebo jeho zákonný zástupce.


 

Očkovací kalendář

Očkování je upravováno vyhláškou MZ ČR č. 299/2010 Sb., o očkování proti infekčním nemocem

od 9. týdne
1. dávka Hexavakcíny
záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTaP-Hib-VHB-IPV)
nejméně měsíc po 1. dávce
2. dávka Hexavakcíny
záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTaP-Hib-VHB-IPV)
nejméně měsíc po 2. dávce 3. dávka Hexavakcíny
záškrt, tetanus, dávivý kašel, invazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTaP-Hib-VHB-IPV)
nejméně 6 měsíců po 3. dávce
(nejpozději do 18 měsíců věku)
4. dávka Hexavakcíny
záškrt, tetanus, dávivý kašel, ivazivní onemocnění vyvolané Haemophilem influenzae b, přenosná dětská obrna, virová hepatitida B (DTaP-Hib-VHB-IPV)
od 15. měsíce
1. dávka
spalničky, příušnice a zarděnky (MMR)
nejméně za 6–10 měsíců
(v odůvodněných případech lze i později)
2. dávka
spalničky, příušnice, zarděnky (MMR)
5 let
záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP)
10 let
přenosná dětská obrna (IPV), záškrt, tetanus, dávivý kašel (DTaP)
12 let
virová hepatitida B (u dosud neočkovaných, ve schématu dle výrobce) základní očkování
25 let
tetanus (další přeočkování vždy po 10 až 15 letech) 

Děti se zdravotními indikacemi dle vyhlášky jsou očkovány proti tuberkulóze a proti pneumokokovým nákazám. Se svým pediatrem konzultujte i další doporučená očkování: proti nákazám pneumokokovým, meningokokovým, rotavirovým, hepatitidě A, klíšťové encefalitidě, chřipce, planým neštovicím, lidským papilomavirům.


 

Očkovat mohou pouze lékaři zdravotnických zařízení 

očkují lékaři:

  • novorozeneckých oddělení nemocnic,
  • praktičtí lékaři pro děti a dorost,
  • oddělení tuberkulózy a respiračních nemocí,
  • antirabických center,
  • ošetřující poranění nebo nehojící se rány,
  • zdravotních ústavů,
  • infekčních oddělení,
  • specializovaných oddělení pro očkování osob zdravotně stigmatizovaných,
  • praktičtí lékaři pro dospělé a závodní lékaři.

Očkování se provádí za aseptických podmínek, sterilní jehlou a stříkačkou. Očkovací látky lze podávat na různá místa těla současně. Pokud nejsou podávány současně, je třeba dodržovat mezi jejich podáním intervaly:

  • 14 dní po podání neživých vakcín,
  • 1 měsíc po podání živých vakcín,
  • minimálně 2 měsíce po očkování proti tuberkulóze.

Zdravotnické zařízení, které provedlo očkování, zapíše do očkovacího průkazu a zdravotnické dokumentace druh a název očkovací látky, datum podání a číslo šarže, údaje doplní podpisem a razítkem očkujícího lékaře.


Kdy lze a nelze očkovat

Očkující lékař posuzuje, zda je dítě možné v danou chvíli očkovat. Dočasnou kontraindikaci (dočasnou nemožnost očkovat) může zapříčinit například nějaké  akutní onemocnění nebo časná rekonvalescence. Pak je očkování odloženo. Trvalou kontraindikaci (trvalou nemožnost očkovat) posuzuje odborný lékař alergolog, neurolog nebo imunolog. Mezi trvalé kontraindikace patří například neurologická onemocnění v anamnéze, přecitlivělost na některou ze složek vakcíny.


Nežádoucí reakce po očkování

Jsou vzácné, bývají mírné a krátkodobé, mizí během 1–3 dnů. Mohou se projevit jako lokální reakce v místě vpichu (bolestivost,otok,zarudnutí) nebo jako celkové reakce (teplota,mírnávyrážka,bolestsvalů). Výskyt závažných reakcí je výjimečný a podléhá hlášení.

Je třeba, aby očkující lékař přistupoval k očkovanému individuálně, vycházel z jeho aktuálního zdravotního stavu, respektoval kontraindikace jednotlivých očkování, zacházení s očkovací látkou a dodržování správných očkovacích technik.

 

Zdroj informací použitých v článku naleznete na stránkách SZÚ.

Klíčová slova

Související články

Další informace o vakcínách a očkování

Naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.
číst celý článek

Výskyt onemocnění v ČR v období před a po zavedení pravidelného očkování.

Zdroj: Státní zdravotní ústav 2018
číst celý článek

Práva dítěte, ochrana dětí před týráním

Před více jak 25 lety složili zástupci většiny zemí světa slib všem dětem, že budou prosazovat a chránit jejich práva. Vznikla tak Úmluva o právech dítěte, která vyjmenovává všechno důležité, co mladé generace potřebují ke svému správnému vývoji, růstu a zapojení do společnosti. Úmluva o právech dítěte se vztahuje na všechny děti bez ohledu na to, kde se narodily, jakou mají barvu pleti či vyznání.
číst celý článek

Novorozenecký laboratorní screening

Screening je vyhledávání určitých chorob. Cílem je choroby najít a léčit dříve, než se projeví a způsobí novorozenci nevratné poškození zdraví. Novorozenecký laboratorní screening se provádí zkoumáním (analyzováním) kapky krve odebrané z patičky.
číst celý článek

Preventivní prohlídky u dětí a dorostu

Než dítě dosáhne 19 let, měl by ho jeho ošetřující lékař preventivně vyšetřit celkem devatenáctkrát. Kontroly dětí však nejsou rozloženy rovnoměrně. Nejsledovanější jsou novorozenci a kojenci.
číst celý článek