Kojení – základ zdraví pro celý život

Kojení je přirozený způsob výživy, optimální pro vývoj dítěte. Kojením vzniká těsný citový vztah mezi matkou a dítětem, blahodárný pro jeho celkový tělesný a duševní vývoj.

kojení

Mateřské mléko je zdrojem všech důležitých živin a energie. Obsahuje protilátky a látky povzbuzující obranyschopnost organismu dítěte. Tím dítě chrání před mnoha nemocemi, jako jsou například průjmy, záněty středouší, dýchacích a močových cest.

U kojeného dítěte je menší riziko vzniku některých vážných nemocí (syndrom náhlého dětského úmrtí, alergie, obezita, cukrovka, vysoký krevní tlak...). Kojení napomáhá vývoji správného skusu.

Kojení je zdravé i pro matku, přináší nižší riziko poporodního krvácení, správné zavinování dělohy, rychlý návrat ke hmotnosti před těhotenstvím, nižší riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků.

V roce 2016 připravil Státní zdravotní ústav za finanční podpory MZ ČR informační kampaň spoKOJENÍ, která se věnovala problematice kojení z různých úhlů pohledu. Zájem o kampaň ze strany rodičů byl velký a návštěvnost webových stránek projektu vysoká. Po skončení interaktivní fáze kampaně byly všechny informační materiály shrnuty do přehledné brožury spoKOJENÍ, která je volně dostupná na webu Státního zdravotního ústavu.


Obecné zásady kojení

Výlučné kojení, bez přidávání jiných tekutin či potravin, by mělo trvat 6 měsíců, pokud k dokrmování není vážný, lékařem stanovený, zdravotní důvod.

V kojení lze pokračovat do dvou let, ale i déle, podle vzájemných potřeb matky a dítěte. Po ukončení šesti měsíců se zavádějí nemléčné příkrmy podávané lžičkou, z hrníčku či ruky.

Kojenecká láhev ani dudlík by neměly být vůbec používány. Děti před prvním rokem života, pokud nejsou kojeny, by neměly dostávat kravské mléko, ale umělou dětskou výživu podle doporučení lékaře.


Jak a kdy kojit?

Po porodu by měl být novorozenec položen na břicho nebo hruď matky a přiložen k prsu. První kontakt matky s dítětem na porodním sále by měl trvat co nejdéle, nejméně dvě hodiny. První kojení by mělo být zahájeno nejlépe do jedné hodiny po porodu.

Základem úspěšného kojení je správná technika, tj. vzájemná poloha matky a dítěte, přisátí a sání, společný pobyt matky s dítětem na pokoji, tzv. rooming-in. Dudlíky a láhve by se neměly používat. V případě potřeby dokrmování zvolíme některý z alternativních způsobů krmení (kádinkou, stříkačkou, lžičkou).

Kojit se má podle chuti dítěte bez omezování délky a frekvence. Novorozencec by měl být k prsu přikládán nejméně 8-12x za 24 hodin, přičemž některé děti potřebují častější krmení během dne i noci. Počet kojení v prvních dnech by neměl klesnout pod 8 za 24 hod. Zpočátku by dítě mělo být kojeno z obou prsů při jednom kojení, později, až se tvorba mléka ustálí, z jednoho a tak dlouho, dokud se samo prsu nepustí. Některé děti však vyžadují kojení z obou prsů při každém krmení. Tvorbu mléka si dítě reguluje samo, čím častěji saje, tím více mléka se tvoří. Spavé děti je potřeba ke kojení budit po uplynutí čtyř hodin od začátku předchozího kojení. Správně kojené dítě pije zpočátku rychle, pak následují pomalé, hluboké tahy a lze vidět či slyšet polykání.

Počet kojení, délka kojení a počet pomočených a pokakaných plenek by se měly zaznamenávat. Projevem správného prospívání je do šesti týdnů 6-8 pomočených a 3–6 pokakaných plenek za den.

V období růstových spurtů (rychlého přibývání na váze a délce) nebo když je třeba zvýšit tvorbu mléka, může dítě vyžadovat častější kojení. Děti, které rychleji přibývají na váze, by neměly být v kojení omezovány. Mateřské mléko neobsahuje žádné „prázdné nežádoucí kalorie“.


Problémy s kojením

Pokud má matka s kojením větší problémy, je nutno poradit se s lékařem. Nemůže-li být dítě z nějakého důvodu kojeno, mělo by dostávat odstříkané mateřské mléko vlastní matky či z banky mateřského mléka.

Poporodní úbytek hmotnosti je obvyklý, protože dítě ztratí přebytek vody. Pokud úbytek nepřesáhne 10 % porodní hmotnosti, není třeba činit zvláštní opatření. I při vyšší ztrátě hmotnosti ji dítě nahradí častým a účinným kojením.

Problémům s kojením, jako jsou bolavé bradavky a nalité prsy, lze předejít správnou technikou kojení. Bolest znamená, že poloha dítěte není správná. Příčinou poranění a bolestivosti bradavek je nesprávná poloha při kojení.

Přestávka mezi kojením delší než šest hodin může snížit tvorbu mléka.

Ztížený odtok mléka z určité části prsu (retence) se projeví zarudnutím, teplotou a nepříjemným napětím. Lze jej odstranit přiložením studeného obkladu mezi kojením, nahřátím a masáží postiženého místa před kojením. Neustupující napětí v prsu a místní zarudnutí s celkovými příznaky nemoci (teplota, únava) signalizuje zánět a je třeba jej léčit podle pokynů lékaře. V kojení je možno pokračovat, tvorba mléka může náhle poklesnout.


Životospráva v období kojení

Pití alkoholu, kouření a užívání drog jsou pro kojené dítě rizikem, neboť škodlivé látky přecházejí z matky do mateřského mléka, snižují tak jeho tvorbu a nepříznivě ovlivňují chování a vývoj dítěte. Při výjimečném příležitostném požití alkoholu by neměla matka kojit následující dvě hodiny.

Strava kojící matky by měla být pestrá, vyvážená, bohatá na ovoce a zeleninu. Žádné zvláštní diety nejsou nutné. Matka by měla vypít dostatečné množství tekutin (2,5–3 litry denně).

V období kojení by měla matka dodržovat zásady správného životního stylu tak, aby pouto mezi ní a dítětem bylo co nejsilnější a nejzdravější.


Růst kojeného dítěte

Stejně jako pro celou dětskou populaci je i pro hodnocení růstu kojených dětí možné a vhodné používat růstové grafy.

Růstová dynamika kojeného dítěte - zejména u hmotnosti - je ovšem odlišná od růstu dítěte, které kojeno není. Pokud tato odlišnost není při hodnocení růstu brána v úvahu, může dojít k předčasnému dokrmování do té doby výlučně kojeného dítěte (což většinou vede ke zkrácení celkové doby kojení), k úplné náhradě kojení umělou výživou, a nebo k nežádoucímu překrmování dětí od druhého půlroku jeho života.

Specifika v hodnocení růstu kojeného dítěte přehledně shrnuje informační stránka Státního zdravotního ústavu, kde také naleznete leták Jak hodnotit růst kojeného dítěte.


Zdroj informací použitých v článku naleznete na stránkách SZÚ.

Klíčová slova

Související články

Výživa v kojeneckém věku

V žádném jiném věkovém období se výživa nemění tak významně jako během prvního roku života dítěte. První rok života dítěte lze z pohledu výživy rozdělit na tři období, která postupně do sebe přecházejí a každé z nich trvá přibližně 4–6 měsíců.
číst celý článek

Češi denně snědí 26 kostek cukru. Zabíjí je to

Článek naleznete na stránkách denik.cz, dotyk.cz
číst celý článek

Práva dítěte, ochrana dětí před týráním

Před více jak 25 lety složili zástupci většiny zemí světa slib všem dětem, že budou prosazovat a chránit jejich práva. Vznikla tak Úmluva o právech dítěte, která vyjmenovává všechno důležité, co mladé generace potřebují ke svému správnému vývoji, růstu a zapojení do společnosti. Úmluva o právech dítěte se vztahuje na všechny děti bez ohledu na to, kde se narodily, jakou mají barvu pleti či vyznání.
číst celý článek

Očkování u dětí

V boji proti infekčním nemocem má očkování (nebo také vakcinace) zásadní význam. Tvorbou ochranných protilátek pomáhá infekcím předcházet. Na území České republiky má očkování dlouholetou tradici a přispělo nesporně k významnému snížení výskytu řady infekcí, u některých dokonce k jejich vyloučení.
číst celý článek

Novorozenecký laboratorní screening

Screening je vyhledávání určitých chorob. Cílem je choroby najít a léčit dříve, než se projeví a způsobí novorozenci nevratné poškození zdraví. Novorozenecký laboratorní screening se provádí zkoumáním (analyzováním) kapky krve odebrané z patičky.
číst celý článek